Říjen 2016

2. listopadu 2016 v 22:47 | Katie |  Závěry měsíců


Říjen 2016, Desátý měsíc z dvanácti
Chata
Hned ze začátku měsíce jsem měla narozeniny, byl to víkend a to jsem byla se svým nejlepším kamarádem (momentálně neoficiální přítel, vysvětlím později) Michal a jeho přáteli na chatě. Tak mi tedy všichni popřáli a přitom se někteří do mě ze srandy naváželi, že tam jsem nejmladší.
Chata skončila naštěstí dobře, až na jednoho grciáše… já to nebyla! Popravdě toho člověka jsem ani neznala, nějaký kamarád od kamaráda mého kamaráda, juj.

Spousta zábav
Tím mám na mysli, jakože akce, zábavy kde hrají kapely. Jo, i těch jsem si užila dost, protože s Míšou jezdíme všude spolu a jsme prostě nerozdělitelná dvojka. Jenže mě to přestalo už bavit, nudím se na takových akcí, kde hraje furt stejná rocková muzika jako na každé zábavě. Pivo vám nechutná a tvrdý alkohol je drahý, to si potom nevyberete.
Poslední říjnová zábava byla v sobotu 26. října, kde jsem následně skončila na malou chvíli v klubu. To mě mírně potěšilo, konečně jsem slyšela i jinou hudbu.

Moje zdraví
Začala jsem lítat po doktorech. Původně jsem si měla jít pro nějaký papírek k doktorce, ale odcházela jsem s tím, že mám nízký tlak a špatný životní režim nebo co. Tak mě druhý den poslala na odběry krve, čeho jsem se lehce bála. Dejme tomu, že já se nebojím zubařů ani jehel, ani mi pohled na krev nedělá špatně, ale ten pocit je tam stále. Lusknutím prstu jsem byla po odběrech a ani to nebolelo! Jen jsem se pak bála hýbat rukou, aby mi třeba neupadla, chápete ne? Jako nikdy nevíte, jdete takhle po obchoďáku a rána jako z děla, ruka na zemi!
Nejspíš mi nic zvláštního nezjistili, takže si můžu připadat trochu zdravá. A nedávno jsem se objednala k zubařce, která mi v puse vyvrtala díru jako hrom. Jak píšu, nebojím se zubařů, ale nesnesu ten pocit, když se mi někdo hrabe v puse a já nebo můj přítel to nejsem a k tomu to ještě bolí. Kdybych asi nebyla blbá a pořádně si ty zuby čistila, tak tam ani chodit nemusím, že jo.

Neoficiální přítel
Je to cca půl roku, co se znám s Michalem. Byli jsme nejlepší kamarádi, kteří potom byli kamarádi s výhody. A teď po jedné hádce jsem se prořekla a možná jsem za to i ráda. Je to velmi komplikované, nechodíme spolu, ale chováme k sobě hlubší city. Možná se tu najde pár lidí, co to zažilo a porozumí mi. Ještě nad tím váhám a dávám tomu čas, přece jen ho nechci zranit teď ani později. Ale vím, že v jeho přítomnosti jsem šťastná a cítím se v bezpečí.

Nová kamarádka
Poprvé jsme se poznali na chatě a až teprve teď jsme společně s Michalem a Luckou začali jezdit na zábavy a k ní na kafe. Jmenuje se Lenka, je sympatická, milá a dost jsem si jí oblíbila. Je to osoba, která řeší svoje problémy a do ostatních se neplete, ať si to každý vyřeší mezi sebou, to já ocením. K tomu má malého Filípka, takže jsme se dohodli, že mu v prosinci uděláme Mikuláše a andělíčky, jelikož čerty, to on e-e.
Naše přátelství L+L+M+K je dost silný si myslím a nebýt Mišu, tak takové úžasné osoby jako je Lenička a Lucinka nepotkám! Mám vás ráda holky, jestli si to čtete!

Nemocnice
Ale taky to jsou holky problémový, Lucka nemůže prostě jít pro pití a nepřijít s tím, že si v automatu skřípla prst. Nebo tu naší Leničku, kterou furt něco trápí a odmítá jet do špitálu. Každopádně budu s holkami v dobrým i ve zlým, ať se děje, co se děje.
Samozřejmě vše končí šťastně a vesele, jen ten náš Miša si furt dělá starosti o nás. Jednou to je Lenka, za týden to je Lucka, bůhví co se stane mě, ichihi.
To je souhrn měsíce říjen, děkuji za přečtení!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | Web | 2. listopadu 2016 v 23:09 | Reagovat

Pusinko moje 😍 dekuji, to jsou krasna slova. Vsech si vas moc vazim.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.